Jdi na obsah Jdi na menu

Trenér Müller: Nechci řešit, jestli je hráč adolescent, nebo důchodce

Před rokem vyslyšel vytrvalé přemlouvání brankáře Tomáše Létala a přišel do Podivína zachraňovat I. B třídu. To se někdejšímu hráči divizního Slovanu Břeclav nebo župních Hustopečí nepovedlo. Ale zůstal i v okresním přeborua pokouší se hráčům Slavoje předat fotbalové návyky. Teď jeho tým čeká jarní část sezony. "Pěstujme pokoru a trénujme," zní hlavní poselství trenéra, který však v rozhovoru nezapřel duši umělce ani smysl pro humor.

Přes zimu došlo k zajímavému posílení prakticky ve všech řadách. Zkvalitnění vám muselo udělat radost. Přišla i vaše vysněná posila? 
Vysněné posily jsou silná slova, ale samozřejmě jsme rádi, že se Martin Martečík i Saša Čapka vrátili. Ovšem pokud by si Martin Švestka zavčasu zjistil, že se tu vyskytuje skupina lidí, tuším že se jim říká doktoři, mohli jsme být ještě silnější.

V kádru pro jaro je momentálně dvacet hráčů. Máte jasno o sestavě pro první kola?
Sestavu ovlivňuje několik faktorů. V tomto termínu například zelený čtvrtek nebo narození Beliny, dcery brankáře Beneše. Ano široký kádr máme, nicméně několik hráčů balancuje na hraně invalidity. Každou neděli posílám manželku i s dětmi v Nikolčicích do kostela Svatého Šebestiána, aby se za ně pomodlily.

Přišli už poměrně zkušení hráči, polovina týmu má víc než třicet let. Je to pro trenéra dobrá zpráva, nebo naopak špatná?
Pro každého trenéra na úrovni okresních soutěží je jakýkoliv hráč dobrou zprávou. Vidím hráče, kteří mohou pomoci a ty, kteří nikoliv. Jestli je to adolescent nebo důchodce, nechci řešit.

Na kterém postu byste ještě uvítal posilnění týmu?
Pokud se někteří hráči, jako třeba Tomáš Halm, rozvzpomenou na kvalitní výkony ze žákovských kategorií, tak snad bychom do týmu ani nezasahovali. Pravda, čiperného hráče na kraj hřiště bychom  uživili. Dobře stavěného forwarda také. A taky špílmachra, možná i krajního obránce se správnými návyky. Šlachovitého, atletického stopera... Postavme se čelem k realitě, pracujme s těmi, které máme, a buďme za ně vděčni.

Podivín má na pátém místě dost bodů, aby už se nemusel bát o záchranu. Jaké jsou realistické cíle pro jaro, je to postup? 
Vzhledem k tomu, že máme v mužstvu hráče, kteří mají natrénováno, teď si konkrétně nevzpomenu o koho jde, zachránit bychom se mohli. Pokud bych se mohl o kohokoliv na hřišti opřít, rád bych pochopitelně jen vítězil. Pěstujme pokoru a trénujme.

V Podivíně jste už rok. Kde vidíte největší změnu či progres, pokud něco takového nacházíte?
Máme tu nové kurty, Fric má novou přítelkyni, Lucký nestárne, Cupal vystřelil na pouti nové tréninkové míče. Progres tu rozhodně je. A pokud budeme trénovat a sem tam si z toho něco uchováme v hlavách, může být i lépe.

Na co jste se zaměřovali během zimní přípravy?
Na herní kulturu. Ta výčepní je tu na vysoké úrovni, ale jak se chovat na hřišti, tam máme veliké rezervy. Vše je o neustálém opakování a pozorné paměti. Čím méně budeme opakovat, tím déle vše potrvá. A je docela možné, že se ke zdárnému konci ani nedobereme. Rád bych viděl na hřišti pozitivní změnu návyků.

A co výsledky během zimy, ty zase tak uspokojivé asi nebyly. 
Na ty si dnes nikdo nevzpomene. Vyjímkou je Hiclova malá domů na Jirku Luckého. Myslím, že to bylo v utkání proti našemu rezervnímu týmu ze Starého Poddvorova. Ze čtyřiceti metů, ostrý halfvolej, na hrudník. Někdy člověk uroní i slzu nefalšovaného štěstí.